8. a 9. 12.2008
Noční jízda autobusem nebyla sice nic moc pohodlná, ale rozhodně to bylo lepší než ve sleeperu. Do Hampi jsme dorazili kolem desáté a podle Lonely Planet jsem si našel skvělé ubytování přímo v centru Hampi Bazaru. Pokoj s vlastní koupelnou zde stojí 400Rs, hotel má příjemnou terasu s výhledem na okolní krajinku.
Po ubytování jsem vyrazil na procházku. Hampi Bazar je soustředěn kolem hlavní ulice s obchody a cestovními kancelářemi. Na jedné straně je zakončen chrámem Virupaksha, což je jedna z nejstarších staveb ve městě. Hlavní věž (gopuram) byla postavena v roce 1442. Na druhém konci bazaru je chrám s monolitickou sochou buvola (vyrobenou z jednoho kusu kamene).
Hampi bývalo hlavní město jednoho z největších hinduistických impérií v historii země - Vijayanagaru. Založili jej princové Telugu v roce 1336 a dosáhlo největšího rozmachu v 16. století, kdy jej obývalo půl miliónů lidí. Ovládalo regionální trh s kořením a bavlnou a samotné město, které bylo obehnáno sedmi liniemi opevnění, zaujímalo rozlohu 43 km2.
Rušné bazary Vijayanagaru byly centrem mezinárodního obchodu s drahými kameny. Impérium náhle skončilo v roce 1565 s příchodem sultanátu.
Hampi je zasaženo v neskutečné krajině tvořené mohutnými balvany z růžové žuly, které mnohdy balancují na nakloněných rovinách, jakoby pro ně neplatily fyzikální zákony.
V oblasti kolem Hampi je cca 350 chrámů, v celém Vijayanagaru jich pak bylo na 2500. Ruiny jsou tak rozsáhlé, že není možné je pěšky obejít ani za dva dny.
První den jsem se tedy jen tak toulal po blízkém okolí a navštívil nejvýznamnější chrám Vittala temple z 16.století, který je na seznamu Unesco (příští rok bude o zapsání na seznam usilovat celá oblast kolem Hampi). Chrám je zachován v překvapivě dobrém stavu. Práce na něm začaly v roce 1509 a nebyl nikdy dokončen ani zasvěcen.
Po návratu do města jsem náhodou narazil na dva Čechy, Blanku a Davida, a dohodli jsme se, že zítra vyrazíme po okolí na kole.
Na druhý den tedy po snídani sedáme na indické kola (žádné přehazovačky, brzdy prakticky nefunkční, rozvrzané pedály) a jedeme na výlet po ostatních chrámech. Nepotrebuju ani průvodce, protože oba dva tady už byli a mají památky docela dobře nastudované.
Nejvíc mě zaujal areál pro ženy, kde byl luxusní kryty bazén pro královnu, který každý den znova napouštěli a dům, který měl stěny s vnitřním potrubím, kam posluhovači shora nalévali vodu, která pak ochlazovala stěny. Taková manuální klimatizace. Další zajímavostí byly stáje pro slony.
Po návratu jsem šel ještě na procházku mezi balvany. Okolní krajina působí úplně magicky a dříve nebo později skončíte tak, že si sednete někam na bobek a prostě jen pozorujete šutry... Obzvlášť hezky působí při podvečerním světle, kdy mají krásnou sytě oranzovo-červenou barvu.
Příjemné místo, kde by se dalo určitě strávit více dnů.
1 Komentáře