Badami

10.12.2008
Vstal jsem brzy ráno, abych se stihl dopravit rikšou do 10km vzdáleného Hospetu, kde je vlakové i autobusové nádraží. Podle všech informací by měl odtud jet autobus do Badami v 9 hodin.
Po příjezdu na nádraží však zjišťuji, že jediný autobus odjíždí až v 1 odpoledne. Na radu inspektora tedy sedám na autobus do Ilkalu, a odtud s přestupem do Badami. Vzdálenost cca 180 km jsem si tedy rozdělil na dvě části a cestoval jsem necelých 6 hodin, a to jsem na přestupu čekal jen asi 20 minut.
Ta druhá cesta ale stála za to. Místy jsem měl pocit, že jsme sjeli ze silnice, občas to byla i pravda. Zastavovali jsme v neskutečných vesnicích. Čas se tady zastavil. Všichni všechno dělají na ulicích. Myjí se, umývají nádobí, pracují, nebo prostě jen tak civí. Ulice je prostě centrem všeho dění, tak co doma. Na soukromí si tady asi nikdo moc nepotrpí.
V Badami jsme tedy před třetí, dávám si věci do hotelu (docela příjemný, doporučený v LP, za 300Rs) a jdu se projít po městě. Na to, jak je to malá vesnička, má neuvěřitelně rušnou hlavní ulici, jsou tady stovky lidí.
Badami je zasazeno do krásné krajiny na úbočí skalnatého hřebene z červeného pískovce a je známé hlavně svými krásnými chrámy vytesanými do skály. Jsou zde celkem čtyři. Od nich je úžasný výhled na okolní skalní úbočí ve tvaru podkovy, na jejímž otevřeném konci jsou bílé střechy Badami. Uprostřed podkovy je rozlehlá uměle vytvořená vodní nádrž, kde se koupou vodní buvoli a ženy sem chodí máchat prádlo. Všude na okolních skalách jdou vidět nějaké chrámy.
Badami bylo od roku 540 do r.757 hlavním městem enormního impéria Chalukya, které zabíralo plochu od dnešního Tamil Nadu až po Gujarat.
Lidi se tady tváří, jakoby ještě v životě neviděli takového bílého exota, jako jsem já, a tak jsem všude středem pozornosti. Hodně se jim líbí, když vytáhnu telefon s dotykovým displejem a jsou třeba 10 minut schopni pozorovat, jak píšu SMS. Neustále na mě mávají, chtějí si podávat ruce a povídat si nebo se se mnou vyfotit. Otázek typu jak se jmenuješ, odkud jsi (samozřejmě když řeknu že z České Republiky, tak se jen nechápavě tváří a já musím vysvětlovat, že to není v Číně, ani v USA, ani v Anglii, ale někde poblíž Německa), nebo jak dlouho strávím v Indii, už začínám mít pomalu dost a to jsem tu jen tři týdny. Nechápu jak to zvládají ostatní, kteří tady stráví několik měsíců :). A tak jsem rád, když potkám někoho normálního, jako např. dnes skupinku pěti studentů farmacie z Pune, kteří jsou tu na výletě a uměli solidně anglicky.