Silence, rolling, clap, action!

A zrodila se nová hvězda bollywoodskeho filmového plátna. Přesněji řečeno hned pět. Dnes jsem toho na první den zažil až příliš mnoho - jízdu na motorce, vlakem nejnižší třídy, autorikšou a jeden natáčecí den v bollywoodskych studiích. Ale hezky popořádku.
Do Mumbai (dřívější Bombay) jsem doletěl přibližně s hodinovým zpožděním, které jsme nabrali na mnichovském letišti. Ta chvilka, kterou nás nutili stát v otevřeném autobuse, kde byla teplota u nuly a mírně sněžilo, a já jsem byl oblečením už připraven na teploty v Indii, mi stačila k tomu, abych se hezky podchladil a celou dobu jsem si říkal, že je nevyšší čas odletět někam do teplých krajin.
V Mumbai jsme tedy byli kolem 1h ráno. Letiště je sice velké ale nijak moderní mi nepřipadlo. Nové sekce jsou teprve v přípravě, takže jsme procházeli částečným staveništěm. Dutý free shop už je ale naštěstí v provozu, takže jej na cestě zpět využiju.
Cestou do centra mě sice taxikáři mírně obrali (je to všude stejně) ale i tak na naše poměry to nebylo špatné. To co bych doma zaplatil v korunách, jsem tady dal v rupiích. A cesta trvala skoro hodinu.
Rezervaci mám v hotelu Volga, přímo v centru mumbaie, jen pár minut od Gateway of india.

25.11.2008
Probudil jsem se, dal si studenou sprchu, abych se schladil po noci s teplotou 29 stupňů a mé první kroky směřovaly na nábřeží ke Gateway of India, stavbě ve stylu vítězného oblouku, postavené v roce 1924. 24 let poté tudyma odešla poslední část britského regimentu.
Chvilku se toulám v jejím okolí a musím odrazit pár dotěrných průvodců. Směřuji po nábřeží dál na jih až se přede mnou otevírá pláž, která je poseta odpadky a na jejím okraji se tísni množství malých splácaných slumových chatrčí.
Když si takhle sedím na obrubníku promenády a vychutnávám si své první bídíčko v Indii, zastaví u mě klučina na motorce a jestli bych si nechtěl zahrát komparzistu v jednom bolywoodském filmu. Moc dlouho neváhám. Studia nejsou veřejnosti přístupná a tohle bývá jedinečná příležitost se tam podívat. Ukazuje mi vizitku Cute look productions :) a že musí sehnat ještě 4 další evropany a ve 1230 vyrazíme.
Tak jsme si dali sraz a vezeme se na nádraží, odkud vlakem pokračujeme skoro hodinu na sever, přitom jsme pořád v Mumbai. Jen těžko si lze představit velikost města, ve kterém žije skoro 20 miliónů obyvatel, 2x více než v celé České Republice.
Dále následuje jízda autorikšou ve stylu "rychle a zběsile", proplétá se mezi auty a dalšími desítkami autorikš a celkem nehledí napravo ani nalevo. Nakonec dorazíme do studií. V Mumbai jsou možná desítky filmových ateliérů a celková produkce Bollywoodu je větší než ta Hollywoodská. Nejen do množství filmů, ale častokrát i co do rozpočtu. Ten nás film asi patří k těm méně finančně nákladným. Studia tvoří několik budov, jako jsou maskérna, šatna, depozitář... Catering sedí venku na dvoře a připravuje nějaké indické dobroty, pak je zde velká zahrada, na jejímž konci je postavena scéna s modrou barvou pozadí. Tady si asi přidají nějaké idylické pozadí - moře a grandiózní vilu. Za plotem jsou slumy, drsná realita jako kontrast k uměle vytvářenému pozlátku a vitualni realitě filmové tvorby.
Kromě mě ještě vzali člověka z Nového Zélandu, Německa, Izraele a jednoho na blond odbarveného Inda. Jako první bod na programu je oběd! Přijeli jsme akorát včas na vynikajci thali, s rýží, čočkou, nějakýma masovýma koulema, curry, pickle (neskutečně kořeněná a slaná směs s mangem a co já vím čím ještě), prostě typické vynikající indické jídlo, na poměry spíš méně pálivé.
Pak nás nahánějí do převlékárny, kde nás navlíkají do bílých košil, černých obleků a černých kravat a brýlí, takže vypadáme jako men in black. Pak se bohužel, jak už to u filmu bývá, hodně dlouhou dobu nic neděje a čekáme, až se dostane na nás záběr. Ještě mezitím dostáváme večeři. Volají nás až kolem sedmé.
Studio je taková skoro jeskyně vytesaná ve skále, alespoň to působí takovým dojmem. Na židli sedí hlavní hrdina, starší člověk v obleku (oslovují ho Berry), před ním je umělé jezero, které jakoby vrhá na scénu blyštivé odlesky, za ním je schodiště, na kterém stojí nás pět bodyguardů, všichni vyfasovali do ruky pistoli, jen já miniaturní kameru a mám dělat, jakože že to natáčím. Za námi je na stěně promítnutá chodba. Evidentně se to odehrává někde v podzemí.
Tak až doteď to vypadá jako seriózní akční film. Ale teď přijde ta pikoška, kterou jsme nepochopili ani nám ji nikdo nevysvětlil, ale snad to pak pochopíme z toho filmu. Do druhé ruky jsme dostali mrkve. Normální obyčejnou zeleninu.
Točili jsme několik scén. Celé to bylo založeno na tom, že Berry s někým mluvil přes videokonferenci a my jsme občas měli zareagovat. Jakože Berry něco naštvaně řekl do kamery a kluci si nabili zbraně. Nebo že ten na druhé straně videotelefonu něco řekl a všichni jsme se začali ďábelský chechtat. Přitom jsme ale museli neustále chroupat tu mrkev! Jestli v tom byl nějaký skrytý význam, tak nám unikl. Jedna scéna byla legrační, měli jsme synchronně a v rychlém sledu sníst celou mrkev, až jsem se málem zadusil :).
Nakonec Berry řekl "we got him" a všichni jsme odešli že scény.
Co z toho nakonec bude, uvidíme ve filmu s názvem "Production II" Schválně si jej zkusím sehnat. Až ho budou dávat na festivalu bollywoodských filmů v Praze, tak si na něj určitě zajděte :-).
Můj historicky první honorář za roli ve filmu dělá rovných 500 rupií :).