10/3/2013, neděle
Cesta do Vietnamu je dlouhá. Letěli jsme s Emirates s přestupem v Dubaji, kde jsme strávili devět hodin čekáním na spoj. Bylo to nekonečné, ale díky tomu jsme nemuseli najednou překonávat časový posun šest hodin, mohli jsme si jej rozložit na 2x3 hodiny. Ale i tak jsme přijeli do Ho Chi Minhova města celkem rozlámaní.
A to jsme ještě ani nevyjeli a už se mi stal jeden trapas. Před odjezdem na letiště jsme šli na oběd do jedné restaurace v Praze a když jsem si sednul na židli, praskly mi trekkingové kalhoty, přímo na zadku :-). Žádné náhradní jsem samozřejmě s sebou neměl, takže jsme ještě narychlo jeli do obchodu koupit nějaké kalhoty. Naštěstí stačilo kouknout hned do prvního obchodu, kde za pohár korun měli v akci parádní kalhoty, hned první, které jsem vyzkoušel mi sedly, takže jsem je vzal a rychle jsme pospíchali na letiště.
Emirates odstartovaly přesně na čas, a v Dubaji jsme byli o šest hodin později. Nechtělo se nám spát, a tak jsme jen tak bloumali po obchodech a zašli do baru na pár točených heinekenů (10$ za půllitr, hnus). Na přestupu jsme čekali devět hodin, a v 9:30 jsme nasedli do letadla směr Saigon (jak stále místní říkají Ho Chi Minhovu městu).
Formulář na víza jsme si vyplnili na internetu, dostali jsme schvalovací dopis, který stačí na letišti předložit spolu s ještě jednou žádostí, pasovou fotkou a poplatkem 45$. Bohužel celá tato procedura trvala víc jak hodinu. Nakonec jsme to ale zvládli a taxíkem jsme se dostali do centra města, kde máme rezervovaný hotel. Hodili jsme jenom věci na pokoj a šli prozkoumat nejbližší okolí. Hned kousek od hotelu na hlavní silnici jsme našli pěknou restauraci, která se specializovala na ryby a mořské plody. Bylo zde hodně lidí a vše vypadalo čerstvě. Menu bylo sice pouze ve vietnamštině, ale měli jsme kliku, že jedna servírka uměla celkem obstojně anglicky. Říkala nám, že tato restaurace je dnes otevřená první den, proto byly všude velké květinové výzdoby. Byla situována v přízemí rohového domu, a obě stěny byly otevřené, takže se dalo sedět i venku. Tady na grilu připravovali nejrůznější dobroty, jako šneky, mušle, krevety, kalamáry, chobotnice a ryby. My jsme si dali krevety dušené v páře z kokosového mléka, naservírované na hořáku, který je udržoval celou dobu teplé, k tomu směs soli, pepře a chilli, a takovou trochu gelovou omáčku z citrónu, cukru a citronové trávy. O čerstvosti surovin nebyly žádné pochyby, protože krevety ještě chvíli předtím spokojeně plavaly v akváriu. To bylo poprvé, co jsem viděl živé krevety. Bylo to opravdu vynikající, za 1/2kg porcí jsme dali 240 tis. DNG (což je cca 240 kč) včetně pití. Dnes měli speciální desetiprocentní slevu, protože to je jejich první den.
Do piva tady dávají velké kostky ledu, a neustále jej doplňují, takže po 15 minutách už pijete jenom takovou světle rezavou vodu... Pro jistotu jsem se zeptal, odkud se bere voda na led, a bylo mi řečeno že je to balená voda. No nic, budu jim muset věřit, ale příště už raději nebudu riskovat. Díky časovému posunu se mi nechce vůbec spát, ale zítra musíme brzy ráno vstávat.
1 Komentáře