Indie - 25.3.2012 (ne)

Dnes do chceme udělat výlet do nedalekého města Ponda. Leží v horách ve vnitrozemí a je známé především tím, že zde funguje několik farem na pěstování tropického koření.
Včera jsme zjišťovali, jestli se tam nepořádají nějaké výlety z Benaulimu, ale jediné co jsme našli, bylo taxi za 1200 Rs. Tak na to kašlem a uděláme to vlastními mnohem levněji.
Po snídani jdeme na autobus do Margaonu (20 Rs), tady přesedáme na autobus do Pondy (38 Rs). V Pondě nás hned na nádraží odchytil řidič taxíku, že nás odveze na farmu, tam nás počká, a po prohlídce nás opět odveze zpět do Pondy, to celé za 200 Rs. Takže celý výlet nás namísto 1200 Rs vyjde na 316 Rs a vzhledem k tomu, že jsme nikde nečekali dlouho na spoj, to není časově moc rozdílné.
Tropical spice farm, jak se tato farma jmenuje, funguje už 450 let a vlastní ji jeden člověk.
Je umístěna v krásném horském prostředí, uprostřed zeleně. Vstupné stojí 400 Rs a zahrnuje 45 minutovou prohlídku a oběd.
Na začátku dostáváme welcome drink - čaj z citronové trávy, zázvoru a kardamonu.
Po chvilce už vyrážíme na obchůzku.
Nejdříve zastavujeme u ananasu a dozvídáme se, že každá rostlina zplodí jeden ananas za rok. U banánovníku je to zase tak, že na každém se urodí banány pouze jednou za jeho život. Proto se pak musí vysekat a na jeho místo zasadit nová rostlinka.
Pak nám ukazují rostlinu vanilky která je po šafránu druhým nejdražším kořením na světě (třetí je kardamon, i když mi není úplně jasné proč), plody a listy betelu, ze kterého se tady vyrábí pán (něco jako žvýkací tabák, ale sladký vzniká na něm po čase stejná závislost), kořen kurkumy, který vypadá stejně jako kořen zázvoru, akorát má sytou oranžovou barvu.
Další zastavení je u kešu. U nás jsou známé pouze oříšky, ale málokdo ví, že hlavním produktem stromu je sladké jablko kešu. Hlavní využití je pro výrobu uraku (patnácti procentní likér, po první destilaci) nebo mnohem častějšího fenny (25-40% po druhé destilaci). Mají tady i celkem primitivní destilační kolonu.
Další koření, které nás velmi zaujalo, byla skořice. Jedná se o kůru stromu, který na první pohled vypadá úplně obyčejně, ale po oškrábání kousku kůry začal úžasně vonět.
Pak nám ještě ukázali muškátový oříšek, citrónovou trávu, speciální typ bazalky, které existuje 64 druhů (!), ovoce, které se jmenuje love apple, portugalské chilli papričky peri-peri (jedna malá potvora o velikosti 1 cm má údajně sílu sedmi klasických chilli papriček), lístky koření, které se jmenuje all-spice, po jehož přivonění cítíte 5 různých druhů koření, zelený kardamon, hřebíček a pepř.
Pepř je zajímavý tím, že známe čtyři druhy - zelený, červený, černý a bílý. Pořád se ale jedná o tu samou rostlinu. Kuličky jsou nejdříve zelené, po třech měsících zčervenají, po dalších třech zčernají. Kdo by si myslel, že po dalších těch zbělejí tak by se mýlil, bílý vznikne tak, že se z něj odstraní slupka.

Pepř

Kešu

Muškátový oříšek

Skořice

Tím jsme ukončili naší prohlídku a čekal nás výborný indický oběd. Zpět se vracíme opět stejnou cestou a pozdní odpoledne trávíme na pláži.
Večeře v restauraci poblíž našeho ubytování, opravdová hostina: krevety peri-peri, krab xec-xec (ty názvy si opravdu nevymýšlím) a seafood pulao (něco na způsob rizota z basmati rýže, se šafránem, koriandrem a dalším kořením).
Spát jdeme opět úplně vyčerpaní.

Okomentovat

0 Komentáře