Ráno v 2:30 zvoní mrcha budík. Tohleto že má být "dovolená"? V 6:20 nám letí letadlo do Bangalore. Průvodce LP udává, že vnitrostátní lety Air India se odbavují z mezinárodního letiště. Sem nám cesta sjednaným taxíkem trvá asi 20 minut. Po zmatených pohledech řidiče a několika dotazech zřízenců letiště ale zjišťujeme, že tyto lety se už odbavují z letiště vnitrostátního. Naštěstí je to asi jen 7 km odtud. Tato mylná informace nás stala 200 Rs navíc, 15 minut ztraceného času a dávku nervů, jestli stihneme check-in. Na letence totiž bylo uvedeno, že checkin se zavírá 2 hodiny před odletem (což jak jsme později zjistili byla taky blbost). Český překlad průvodce Lonely Planet, který se každé 2 roky v originále aktualizuje, bohužel vychází z vydání z roku 2007. Neuvěřitelné!!! Letadlo jsme naštěstí bez problémů stihli.
Let z Mumbai do Bangalore trvá 1,5h a letíme zánovním boejingem Air India, kde každé sedadlo má k dispozici vlastní dotykovou obrazovku a běží zde 10 filmových kanálů, na všech z nich aktuální bollywoodske hity. Na letišti si k snídani ddavame specialitu Masala Dosa. Jedná se o slanou palačinku vyrobenou z rýžové mouky a černé čočky plněnou bramborami a kořením. Na palubě nám servírují celkem dobré zeleninové curry a omeletu s kuřetem a čerstvým koriandrem. Je to dost podstatný rozdíl oproti těm gumovým bagetám, kterými se prezentuje většina evropských leteckých společností včetně té naší.
V Bangalore je celkem příjemné klima, ale je teprve 8h ráno. Ne příliš levným, zato pohodlným klimatizovaným autobusem se dostáváme na autobusové a vlakové nádraží v centru města.
Bangalore je hlavním městem IT technologií. Lidé z IT businessu vydělávají tolik peněz za měsíc, co průměrný Ind vydělá sotva za dva roky. Ale není zde zvykem vydělané peníze spořit, ale utrácet v barech, cestovat po světě, atd., čímž se z nich stávají skuteční konzumenti západního stylu života, a jak někteří lidé tvrdí, začínají se zde vytrácet tradiční hodnoty, které zde lidé po staletí vyznávali a budovali. Rozhodně se zatím naštěstí nejedná o celoindický trend.
Z Bangalore se nám na poslední chvíli daří rezervovat sedadlo ve třídě CC (sedadlo v klimatizovaném vagónu) do Mysore (Majsur). Indické železnice rozeznávají celkem 8 různých cestovních tříd.
Po opuštění Bangalore a postupném přibližování se k Mysore se krajina postupně mění. Přibývá zeleně, míjíme políčka s rýží, banánovníkové plantáže, cukrovou třtinu, palmové háje, nádhera!
Ve vlaku je nám během cesty servírován oběd, který je v ceně jízdenky. Vše vegetariánské. Je neuvěřitelné, jak je možné připravit vegetariánské jídlo, které dobře zasytí a přitom úžasně chutná, a nemusí to být nutně jen bez jídla fantazie a chuti, jako třeba notorický smažený sýr, smažený květák nebo suché rizoto, které uvízne v krku s každým polknutím.
A tak se po dvou hodinách dostáváme do Mysore. Je to krásné město plné historických památek, a je proslulé svými produkty z hedvábí a santálového dřeva.
Ubytování nalézáme celkem snadno přímo v centru města v hotelu Dasaprakash, který má vlastní restauraci a dokonce věštírnu, kde si můžete za malý poplatek nechat přečíst budoucnost z ruky.
Odpoledne trávíme procházkou po městě, obcházíme si celý Maháradžův palác, dovnitř půjdeme zítra. Za 15Rs si dáváme kokos. Jsou tu stánky, ve kterých mačetou vysekají díru do kokosu a zasunou do ní brčko. Když vodu vypijete, ještě jej rozseknou napůl a můžete si vydlabat dužinu.
Masala dosa
Kino naproti našemu hotelu, právě dávají nějaký super romantický blábol. Co jiného :-)
Prodavač ovoce s obrovskými papayami
Brána do Maharádžova paláce
Ve státní cestovní kanceláři K.S.T.D.C. jsme si na zítřek rezervovali celodenní výlet po památkách Mysore a okolí. Výlet bude trvat 12 hodin (od půl deváté ráno do půl deváté večer) a vyjde s průvodcem na 190 Rs.
Po večeři a několika pivech na terase s výhledem na rušné náměstí jdeme po náročném dni vyčerpaní spát.
0 Komentáře