Nedele a pondeli se vyvinuly nad ocekavani velmi dobre. V nedeli dopoledne jsem se prepravil na autobusove nadrazi a tady jsem si ulozil velky batoh do uschovny zavazadel. Do maleho batohu jsem si dal jen to nejnutnejsi a vyrazil autobusem do maleho mesta Cachoeira. Cesta trvala dve hodiny a projizdeli jsme krasnou krajinou, typickou pro primorskou oblast statu Bahia.
Tato oblast se jmenuje Reconcavo a jsou zde perfektni podminky pro pestovani cukrove trtiny a tabaku. Dale se tu pestuje vse, vcetne vsudypritomneho manioku. Zajimave je, ze manioc v surove forme obsahuje nejake toxicke prvky, ktere jsou zdravi skodlive, a specialnim procesem se z nej pred pouzitim musi nejdrive ostranit.
Prijezd do Cachoeiry me nadchl. Male mestecko plne kolonialni architektury, ktera zde vznikla diky prijmum z cukrove trtiny (ne tabaku!), polozene na brehu reky Rio Paraguacu, obklopene zelenymi kopci.
Je to male relaxovane mestecko naprosto bez turistu, bez otravu a bez velkych hnusnych panelaku, ktere jinak zdobi kazde vetsi brazilske mesto.
Tady je pohled z Cachoeiry na protilehle mesto Sao Felix.
tak musim koncit, pokracovani priste...
2 Komentáře
Já už se v neděli vracím do mého druhého domova, kde si to neužívám tak jako Ty na tvých cestách.
To Ti ale moc přeju a užívej si to nadále.
Měj se moc hezky......
Pa veronika