23.8.2008, sobota
Vyrážíme po 10h a jedeme směr Plzeň, Mnichov, Ravensburg, až přijíždíme do malé vesnice Heiligenberg, kde máme ubytování v penzionu Hosbein. Původně jsme chtěli bydlet v Konstanz nebo jiném městě podél Bodensee (Bodamského jezera), ale obvolali jsme asi 20 penzionů a všude měli plno. Víkend.
Heiligenberg je moc hezká vesnička s pěkným okolím, kde se dá chodit na procházky, je tu i několik menších jezer. Penzion má velice slušné ceny – 59€ za dvoják i se snídaní. Na večeři si dávám půlku kuřete se salátem za 5€. Oproti Dublinu, kde jsem byl před dvěma týdny, jsou to poloviční až třetinové ceny.
24.8.2008, neděle
Po snídani jedeme asi 30 minut do města Meersburg, kde i s autem nastupujeme na trajekt a plavíme se půl hodiny přes Bodensee do města Konstanz. Tady máme štěstí na hledání parkovacího místa. Prakticky v centru, mezi domy je vyhrazené parkování pro rezidenty, které ale neplatí přes den.
Sedáme na kola a jedeme podél jezera nejprve po černé značce, která ale končí hned po příjezdu do Švýcarska a střídá ji německá značka č. 2. Jedeme do Steckborn, malebného městečka s kostelíkem a pěknými domy ve švýcarském stylu. Sotva jsme vyjeli z Konstanz, překročili jsme hranice se Švýcarskem. Celou dobu tady vede perfektně značená cyklostezka, která se vyhýbá hlavním silnicím. Podél stezky jsou vinice a ovocné sady s jabkama, hruškama, malinama.
Pak přijíždíme do krásného městečka Stein am Rhein. Za mostem přes řeku Rhein, která se vlévá do Bodensee je úžasné historické centrum s esovitým náměstím, na kterém stojí krásně malované domy, spousta kavárniček a davy turistů, mezi kterými se proplétají stejně velké davy cyklistů. Na cyklisty jsou tady opravdu dobře připraveni. Podél stezky jsou neustále kiosky a bufety s výhledem na jezero.
Ve Stein je potřeba uhnout z trasy 2 a napojit se na 6. Pravidlo zní držet se stále co nejblíže k jezeru. Projíždíme městem Radolfzell am Bodensee. Tady je velký park u břehu jezera, kde se lidi opalují a koupají. Voda je nádherně čistá. Nesrovnatelné s Lipnem nebo Sečí. Radolfzell má zřejmě i hezké historické centrum, ale cyklostezka přes něj nevede a jsme už docela unavení, a tak pokračujeme až do Konstanz. Tento poslední úsek cesty není nijak zajímavý. Jezero není přes stromy skoro ani vidět. Zato je tady několik velkých campů s plážema a spousta lidí.
V Konstanz jsme před čtvrtou hodinou. Celý okruh měřil necelých 80km. Kdybychom udělali ještě zajížďku na ostrov Reichenau, kam jezdí údajně taky hodně turistů, a kam vede silnice, bylo by to skoro 90km, ale na to už nemáme síly.
V Konstanz nakládáme kola na auto a ještě se jdeme projít po centru. Je to moc hezké město, přímo na hlavním náměstí u katedrály si sedáme na nealkoholické (bohužel...) pivo a kafe.
Pak vyrážíme směr Frauenfeld, Zürich až před Solothurn, kde se ubytováváme u známého.
25.8.2008, pondělí
Hned ráno po snídani sedáme na kola a jedeme asi jen 5km do nedalekého městečka Solothurn, které je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Je známé hlavně jako nejvýznamnější barokní město ve Švýcarsku.
Překvapují mě ceny doutníků, které jsou tady mnohem levnější než u nás. S cenou benzínu je to stejné. Tak vida, už jsme dražší než švýcarsko…
Odpoledne sedáme do auta a jedeme do necelé dvě hodiny vzdáleného Bernu, hlavního města nejen kantonu Bern, ale celého Švýcarska, jehož příjemné centrum je podobně jako v Českém Krumlově položeno v záhybu řeky Aare. Centrální historické město má asi 130 000 obyvatel, ale v celém Bernu žije asi 350 000 Švýcarů.
Pro měření času zde byla postavena zvonice s nádherným orlojem Zytglogge, kde se každou hodinu se ukazují postavičky tančící na typické švýcarské písně. Zvonice zároveň tvořila nápadný střed města. Starou a moderní část spojují tři velké mosty. K největším stavbám patří Bundeshaus (budova Spolkového parlamentu), podobný spíše paláci a dostavěný roku 1902. Ke zkrášlení města přispěly i kašny, kterých má dnes Bern více než 100.
Bernská Marktgasse (Tržní ulička) byla jako významné tržiště v ochraně městských hradeb, již v raném středověku založena v šířce 24 metrů. Staré bernské domy mají celkem 6 km podloubí, díky nimž získal Bern již ve středověku to, co většina pozdějších metropolí až v 19. století - pasáže, příjemné místo pro nákupy, kde jsou lidé skryti před nepříznivým počasím.
V Marktgasse, nejhezčí ulici Bernu, stojí řada domů, které působí tak uceleně, že je poznat, jak měli stavitelé stále na zřeteli celkový dojem. Na této ulici se nachází dům Alberta Einsteina, který zde během svého osmiletého pobytu vytvořil teorii relativity.
26.8.2008, úterý
Nakládáme kola na auto a jedeme do městečka Twann na břehu Bielského jezera. Naším cílem je Neuchatel, který je odtud necelých 30km.
První zastávku děláme v La Neuveville, kde už jsou krásně znát francouzské vlivy. Domluvím se tady francouzsky, všude jsou vinice a vinné sklípky. Městečko je moc pěkné, plné úzkých uliček s vysokými domy pastelových barev. I když má Neuveville pouhých 3400 obyvatel, má statut města. V září se tady pořádají vinařské slavnosti.
Ani ne dva kilometry odtud je další zajímavá vesnička Le Landeron. Projeli jsme kamennou městskou bránou a dostali jsme se na náměstí oválného tvaru, v jehož středu je malý parčík a několik venkovních kavárniček. Je tady naprostý klid a pohoda.
Dále pokračujeme už bez přestávek až do Neuchâtel (německy Neuenburg), města vystavěného ze žlutého pískovce, ležícího na severním břehu stejnojmenného jezera na úpatí pohoří Jura. V jeho středověkém centru města s řádkou kaváren, restaurací, divadel a muzeí je jasně cítit vliv francouzské architektury i kultury, přesto zde žije početná menšina obyvatel mluvících německy.
Univerzitní atmosféra je tady znát a v parku na břehu jezera se poflakuje spousta studentů (místo toho, aby seděli na přednáškách…).
Procházku ve velkém vedru si zpříjemňujeme pivkem v kavárně jedné zapadlé uličky.
Zpět se vracíme po levém břehu kanálu, který spojuje Bielské a Neuchatelské jezera. Naštěstí tady nejsou žádné kopečky. Celková najetá vzdálenost je cca 55km.
0 Komentáře